Moc přítomného okamžiku

Když nasloucháte svým myšlenkám, vnímáte pod nimi nebo za nimi svou vědomou přítomnost – své hlubší já. Přeneste svou pozornost na něj a myšlení ztrácí svou moc a rychle odeznívá, protože jste se s ním přestali ztotožňovat. Tohle je počátek konce bezděčného a nutkavého myšlení. 

Když se myšlení utiší, uvědomíte si přerušení duševního proudu – jakousi mezeru „žádné mysli“. Zpočátku jsou tyto mezery krátké, trvají jen několik vteřin, ale postupně se prodlužují. V těchto mezerách vnímáte určitý klid ve svém nitru. Tohle je začátek vašeho přirozeného stavu vědomé jednoty s bytím, který je obvykle zastíněn myšlením. 

Cvičením se pocit klidu a ticha prohloubí. Tento pocit je vlastně bezedný. Také ucítíte jemnou emanaci radosti, která se rodí hluboko ve vašem nitru: radost z bytí. V tomto stavu vnitřní jednoty jste mnohem bystřejší a vnímavější než ve stavu ztotožnění s myslí. Jste plně přítomní. 

Když vstoupíte hlouběji do této sféry žádné mysli, uvědomíte si stav čistého vědomí. V tomto stavu vnímáte svou vlastní přítomnost tak intenzivně a s takovou radostí, že všechno ostatní ztrácí svou důležitost. Nicméně to není egocentrický stav. Dostáváte se za hranice toho, co jste dosud považovali za „své já“. Jste totožní s touto přítomností, která je mnohem větší než vy. 

Mezeru v myšlení můžete vytvořit také tím, že soustředíte svou pozornost na přítomný okamžik. Jinými slovy, uvědomujte si přítomný okamžik co nejintenzivněji. 

To je velice uspokojující pocit. Jakmile přestanete věnovat pozornost myšlení, vytvoříte stav žádné mysli. V tomto stavu jste velice bystří a vnímaví, ale nemyslíte. To je podstatou meditace.

Eckhart Tolle

zpět >