Principy meditace

Toto jsou některé základní principy, které se během meditace můžete učit objevovat a rozvíjet:
Vědomý a aktivní přístup k životu
Meditace je jednou ze základních a nejjednodušších cest prohlubování vědomého přístupu k sobě samému, ke svému životu. V klidu meditační místnosti nám umožňuje spočinout, odložit všechny vnější stresy, tlaky, strachy, viny, nadšení i očekávání a zabývat se jen a pouze sebou. 
Poskytuje nám dostatečný prostor k procítění těla, mysli, myšlenek i pocitů a procesů, které v nich probíhají. Umožňuje nám tyto myšlenky a pocity procítit a vědomě s nimi naložit. Svým charakterem vědomého zacházení se sebou je nám příkladem, který můžeme  použít v různým oblastech našeho života. 


Otevřenost
Meditace je pokaždé jiná. Jednou se nám sedí dobře a mysl máme jasnou, jindy ji máme plnou myšlenek nebo nás pocity vytahují ze soustředěnosti. Nikdy nevíme, co během meditace budeme prožívat, víme jen jak dlouho bude trvat. Jsme proto otevřeni tomu, co přichází - jak pozicí (s vypnutou hrudí a otevřenýma očima), tak i obrazně, ve své mysli.

Odvaha
Můžeme se učit rozvíjet tu největší odvahu v životě - odvahu být sami sebou. Přijímat se takové, jací skutečně jsme, i s věcmi, které se během meditace v naší mysli mohou vynořit - myšlenkami, pocity, touhami, posedlostmi, závislostmi, vinami atd. Můžeme se učit s takovými pocity a myšlenkami v klidu setrvat a neutíkat od nich. Uvědomovat si je, plně je prožít, procítit, zpracovat a nechávat je zpracované odplynout.   

Bdělost
Při meditaci se můžeme učit soustředit svou pozornost v prostoru i v čase. Přestat se soustředit na věci, osoby nebo děje, které probíhají někde jinde, dělat si kvůli nim starosti, nemyslet na to, co bylo nebo co možná bude, co mohlo být anebo co by bylo, kdyby... Přestat ztrácet čas přemýšlením o tématech jako politika, sport nebo všelijaké katastrofy, které se k nám z našeho okolí neustále tlačí, ale v podstatě se nás v tomto okamžiku nijak netýkají.
Můžeme se učit být svou myslí přítomní tady a teď, právě v této chvíli jen na tomto místě. Vnímat jen svou mysl, své tělo a jejich polohu v prostoru
a v čase. Můžeme prožít křehkost i sílu současného okamžiku, jeho vzácnost a klid. Můžeme se učit rozvíjet náš kontakt s ním.    

Zbavování se a nelpění
V průběhu meditace nic nezískáváme, naopak. Můžeme se učit postupně se zbavovat a odkládat - myšlenky, pocity, zvyky, závislosti, strachy, touhy, viny ale i pocity jako rozjařenost, posedlost, nadšení nebo nebo sklíčenost. Odkládat věci, které se nám objevují v mysli a které za normálních okolností naši mysl zcela zaměstnávají. Narozdíl od běžného dne, kdy se myšlenek a emocí držíme, rozvíjíme je a jsme jimi často úplně uchváceni nebo pohlceni, při meditaci se jich můžeme zbavovat a nechávat je odplynout - přestávat na nich být závislí a lpět na nich. Takto může v našem nitru vzniknout klid a mír, prostor pro setkání se sebou samým.

Nedělání
Během meditace se můžeme učit nepodléhat nutkavým potřebám něčím se neustále zabývat, něco vytvářet, sledovat, bavit se, být více a více aktivní, neustále zaměstnávat svou mysl, tělo nebo obojí. Můžeme se učit zbavovat se pocitu provinění, když stále nepracujeme, neděláme něco pro druhé, nesportujeme, nestudujeme, neprocházíme se  nebo alespoň "aktivně" neležíme na sluníčku a neopalujeme se.. Učit se nepotlačovat procesy, které v nás probíhají - myšlenky a emoce a nepřekrývat je nutkavými aktivitami jen proto, aby na nás příliš nedotíraly.
Můžeme se učit být v klidu a vytvářet tak dostatek prostoru pro sebe, svou mysl, myšlenky a emoce. Vytvářet si tak prostor pro zvykání si sami na sebe.

Nezabředání do problémů
Procvičováním principu nelpění na myšlenkách a pocitech se můžeme učit nelpět ani na problémech a situacích, které nám jsou jak příjemné, tak i nepříjemné. Učit se jim nevyhýbat, ale ani se v nich nenimrat a nezabývat se jimi pořád dokola. Můžeme je, stejně jako myšlenky a pocity jednoduše odložit, nechat odplynout.

Nebraní věcí příliš vážně
Vědomým přístup k životu se můžeme učit přisuzovat věcem v životě takovou důležitost, jakou skutečně mají. Věnovat pozornost tomu, co je pro nás skutečné - vlastní mysli, současnému okamžiku, tady a teď. Brát život takový, jaký skutečně je.


Tyto, i další principy můžeme rozvíjet v klidu meditační místnosti, osvojovat a procvičovat si je. 

Nejdůležitější však je, že to, co jsme se naučili, můžeme poté postupně přenášet do našeho každodenního života - a tím jej postupně měnit a transformovat, směrem kterým jen my sami vědomě chceme.